Už název nemoci vypovídá o její komplikovanosti. U nás jsou zažity dva: atopický ekzém a atopická dermatitida. V německy a anglicky mluvících zemích se tomuto druhu zánětu kůže říká „neurodermitis“. Obraz nemoci je totiž odlišný v závislosti na věku pacienta. V takové míře to nevidíme prakticky při žádném onemocnění, píše se v odborném časopise Derma.
Lokální (místní) terapii atopického ekzému lze rozdělit podle fáze onemocnění – ta je akutní a chronická.
Nemoc pojmenoval a poprvé klinicky popsal v roce 1808 anglický lékař Robert Willan, slavný lékař, který se považuje za zakladatele dermatologie jako samostatného medicínského oboru. Výraz „ekzém“ odvodil z řeckého slova „ekzeo“ označujícího něco, co proniká na povrch, v tomto případě na povrch kůže. Výraz „atopický“ odvodil z řeckého „atopos“, což znamená „podivný, neobvyklý“.
Existuje několik různých názorů na to, do jaké skupiny vlastně atopický ekzém zařadit. Mnozí se domnívají, že jde o kožní onemocnění, jiní trvají na nemoci autoimunitního charakteru. V zásadě jsou pravdivé obě. Atopický ekzém je geneticky dané onemocnění, jehož výsledkem je imunitní odpověď organismu, která je typická svými nežádoucími projevy na kůži.
„Jde o velmi časté onemocnění, které se odhadem vyskytuje u 10–20 % dětí au 1–3 % dospělých,“ tvrdí kožní lékař MUDr. Pavel Konrád z Černošic v ČR. „V průmyslových zemích se během posledních tří desítek let trojnásobně zvýšil výskyt ekzému a často jej doprovází alergická onemocnění jako astma, senná rýma, alergické záněty spojivek, kopřivka a podobně.“ Označuje se to jako atopický syndrom.
Pozor na pěnidla
Podle českého dermatologa jsou jedním z velmi rizikových faktorů pro atopický ekzém pěnidla (tzv. sulfáty) – sodium lauryl sulfát (SLE) a sodium laureth sulfát (SLES) v mýdlech a šamponech. Sulfáty z těchto běžných mycích prostředků ničí již tak narušenou kožní bariéru. Obsahují je prakticky všechny běžné mycí prostředky. Proto se pro hygienu atopiků doporučují výhradně antiseptické prostředky bez obsahu sulfátů.
Doporučuje se omezit koupele v horké a studené vodě, vhodné je sprchování vlažnou vodou, které nepřekračuje pět minut. Otírat se doporučuje jen přikládáním ručníku na pokožku, nikoli mnutí, aby si člověk nevytvořil na kůži další mikroskopické trhlinky, které se mohou zapálit.
Vyšetření kožním lékařem, ale i alergologem
Dalším rizikovým faktorem jsou alergeny, před kterými je třeba se chránit. Důležité je vyloučit je z obytných prostor, kde se nejčastěji ukrývají v kobercích, peřinách a domácích zvířatech. Častými provokačními faktory bývají roztoči, prach, pyl, peří, bakterie a jiné agresivní látky. Doporučuje se speciální povlečení na peřiny z nanovláken, které brání průniku roztočů oběma směry. V domácnostech atopiků se doporučuje používat čističky vzduchu.
Známé jsou také různé formy potravinových alergií. Atopikům se obyčejně nedoporučuje jíst mléčné výrobky, vejce, ryby, ořechy, kyselé, fermentující potraviny, sóju, čokoládu a dráždivou zeleninu a ovoce. Jde však jen o doporučení, neboť alergie na potraviny je vysoce specifická a je třeba tyto alergeny individualizovat, aby se pacient zbytečně nevyhýbal něčemu, na co alergický není. Pacient s atopickým ekzémem by měl být rozhodně vyšetřen i alergologem, nejen kožním lékařem.
